MYŠLENKY, SLOVA, ČINY

Dnes se podíváme do hloubi našeho nitra. Chceme-li jako ženy usilovat o čisté ženství, musíme také nutně pochopit, že nedílnou součástí našeho působení je naše řeč. Tento náš projev v řeči bude vždy plně odpovídat stupni naší zralosti, bude odpovídat našemu cítění a potřebě naplňování pojmu ušlechtilost. Tak jako oděv je nedílnou součástí projevu a stavu našeho ducha, tak i forma mluveného slova přesně odpovídá stupni ušlechtilosti, a tím naší duchovní zralosti. Budeme-li jen chvíli naslouchat zvuku řeči jakékoliv ženy a melodii mluvených slov stejně tak, jako bychom naslouchali hudbě, můžeme si ihned učinit obraz o tom, jaké je nitro této ženy. Samozřejmě, že to neplatí jen pro ženy, ale pro lidského ducha jako takového. My však zde nyní chceme hovořit právě o ženě. Právě řeč je projevem našeho ducha, který živě předává druhým svou myšlenku, vyjadřuje svůj cit, má potřebu pomáhat, posilovat a povzbuzovat. Pokud tedy tuto řeč přirovnáme k hudbě, která má, je-li krásná, sílu probouzet a oblažovat lidského ducha, pak i melodie našeho hlasu a libozvuk naší řeči je schopen dokázat totéž. Stejně tak jako hudba, která má tuto sílu, tak i řeč, která bude mít stejné znění, musí být ve svém základě tvořena čistými myšlenkami.

Tak jako nadaný hudební skladatel, který je ve svém nitru čistý, dokáže přijímat nádherné znění vyšších sfér, stejným způsobem se bude člověk zachvívat na shodných vlněních, pokud je jeho nitro naladěno v čistých myšlenkách.

Je tedy tímto samozřejmé, že slovu předchází myšlenka. A zde je další kámen úrazu. V dnešní společnosti je zcela běžným jevem, že většina lidí nehovoří, ale chrlí ze sebe nepřeberné množství slov, která nejsou předávána z čistého nitra na vlnách ujasněných a utříděných myšlenek. Platí zde opětně jako v dnešní společnosti na mnoha dalších místech, že kvantita zcela překrývá kvalitu. Zvláště pak ženy jsou v tomto doslova nepřekonatelné. Jak až stísňujícím dojmem působí upovídaná žena, která v dlouhém toku nehezky znějících slov ve většině případů nemůže vůbec předávat naslouchajícímu žádnou nosnou myšlenku, která by mohla být pomáhající, posilující, povzbuzující, přinášející nějaké poznání. Většinou je to jen těkavé přeskakování myšlenek, které se ve svém rozporuplném naladění napojují střídavě na různé centrály myšlenkových forem a zcela chaoticky přijímají vše, co je ve zmíněných centrálách nakupeno. Tímto působením mnohé ženy, neuvědomujíce si přitom zcela ničeho, zesilují a stále do nekonečna rozšiřují tyto nečisté a zničující formy pro každého, kdo je svým duchem slabý, aby dokázal odolat těmto atakům, které se zpětně k lidem vracejí.

Je to zcela přirozený děj zákona zvratného působení. Na jak čisté nebo nečisté myšlenky se v nitru naladíme, taková formujeme slova, jež následně ihned vytvářejí formy, a tyto formy se zase k nám vracejí dle zákona stejnorodého. Pokud tedy bude žena mít v sobě otevřenou touhu o úsilí k pravému ženství a vykročí-li již na cestu za tímto svým ušlechtilým cílem, zcela jistě se začne vším, co k ní přichází, zaobírat více do hloubky. Nepůjde jen po povrchu, aby co nejrychleji byla hotova s názorem na nějakou osobu či děj, ale bude se snažit poznat skutečný stav věci v hlubším zkoumání. Tím se již ladí na čisté, poctivé úsilí o poznání Pravdy a toto čisté úsilí jí pomáhá zachvívat se ve stále čistších myšlenkách, které umožňují poznat lépe skutečnost dané věci, a tím současně ochraňují člověka před rychlou snahou odsoudit bližního. Pak zcela zákonitě také není možné, aby v takovém naladění byl projev ženy v její řeči hrubý, drsný či zcela povrchní. Není to nijak možné!

 

Pokud tedy bude žena mít v sobě otevřenou touhu o úsilí k pravému ženství ...

 

Krásná a ušlechtilá řeč, která je naladěná v harmonickém tónu, přináší nejen tomu, kdo takto hovoří, ale i všem ostatním vnitřní klid, a tím i možnost soustředěného naslouchání. Taková řeč musí také šetřit množstvím mechanických a jen výpomocných slov, nesmí také ztrácet směr a cíl, ale usiluje o výstižnost předávané myšlenky nebo-li předávaného obrazu. Ano, pokud chceme předat druhým nějakou svou myšlenku, musíme také dokázat být srozumitelní. To znamená nejprve si utřídit svou myšlenku, kterou si dokážeme svým duchem vytvořit, v jasný obraz, a tento pak již jen můžeme v jednoduchých krásných slovech popisovat druhým lidem. Zde tedy přesně a jasně platí slova Ježíšova: „Vaše řeč budiž ano a ne.“ To znamená, lidé, šetřete svými slovy tak, abyste dokázali jednoduše předat důležitou myšlenku, a neplýtvejte slovy na nicotnostech, které jen v povrchnosti odvádějí člověka od důležitého a přinášejí tak jen zhoubu.

Jistě se vám nyní vybaví obraz žen, které ve velmi neupraveném zevnějšku klábosí hodiny a hodiny o ničem, pomlouvajíce jen tak své bližní. Jaké hodnoty tím asi vytvářejí, jak rozvíjejí svého ducha a jak harmonicky a ušlechtile působí na své okolí? Odpovídat ani není nutné. Ale stejně takovým prázdným mluvením jsou dnes naplněny zdi honosných obchodních center a kanceláří.

K ženskému projevu ušlechtilosti tedy neoddělitelně patří ušlechtilý projev řeči. To vše je třeba dokázat svým duchem rozvíjet neustále. Je to práce bez konce, avšak přináší všem jen posilu a pohyb ducha vpřed ve svém zrání.

Následným projevem, který navazuje mnohdy bezprostředně za mluveným slovem, je čin.

Chceme-li tedy konat dobro a být ušlechtilými ženami, které si zasluhují nést jméno žena, musíme se naučit plně respektovat tuto posloupnost v zákonitém ději Stvoření.

Myšlenka – slovo – čin. Nelze to nijak otočit. Nejprve musíme dokázat vyladit své nitro do klidných a čistých záchvěvů, abychom směly přijmout čistou myšlenku, čisté řešení jakéhokoliv našeho prožívání. K tomu, abychom mohly tuto myšlenku zformovat do hmoty, musíme dokázat převést zachycený obraz naším duchem do slov, neboli zpracovat ji rozumem pro způsob zformování této myšlenky v čin. Mnohdy ani taková slova nemusí být vyřčena nahlas, jen nám proběhnou v našem nitru. Pak již jen dále udržet základní čistý záchvěv, který byl na počátku, a již můžeme konat. Tento děj může proběhnout v setině vteřiny, tedy nás to nestojí drahocenný čas, jak by mnozí zde mohli namítat. Je-li pro náš čin potřeba slov, pak budou vždy jen čistá a srozumitelná, lahodící uchu, a tím posilující a pomáhající.

Představte si zvuk, jaký vydávají rachotící hrnce, které se řítí po schodech. Ano, i tak někdy zní mluva ženy. Nejen v obrovském množství zcela neuspořádaných slov, ale i v hlučném řinčení drsně znějícího ženského hlasu. A představte si naopak jemně zurčící potok, který naplněn živou a čistou energií přináší svým zvukem jen lahodné občerstvení. Neznamená to však, že by žena neměla hovořit vůbec či že by snad měla sotva slyšitelně šeptat. To bychom se dostaly do druhého extrému. I zde musí panovat radostnost, přirozenost a tvůrčí posila. Ano, jedině naše přirozené projevování se, vedené čistými a ušlechtilými myšlenkami, nám dává jasný směr, jak se ve stálém zušlechťování pohybovat kupředu.

Nejlépe se vždy ukáže, jak jsme v tomto postoupily kupředu, pokud je potřeba v rychlosti sdělit nějaký náš prožitek či ve stresujícím časovém ději reagovat. Zde je v tu chvíli vyřazen rozum, který je schopen jednotlivosti ohlídat v klidnějším dění, a zcela obnažen nastupuje tak do popředí stav našeho ducha. Máme však možnost zpětně si vše ve své mysli promítnout a zhodnotit, jak čistě jsme stály v tomto svém konání a upevnit se v přesvědčení, že příště to musíme zvládnout lépe.

Abychom to dokázaly, musíme se stále, každou chviličku snažit usilovat o co nejušlechtilejší slovní projev. Ze začátku to bude obtížnější, než si usilující žena dokáže osvojit krásnější slova místo těch, která dříve používala. Nejde zde také jen o krásu znějících slov, ale o co nejpřesnější a nejvýstižnější použití daného slova. Jedná se tedy na prvním místě o citové zachvívání obsahu pěkně znějících slov. Dnešní doba přináší velký nešvar v tomto používání slov. Je mnoho nesmyslů, které lidé používají, aniž by si toho byli vědomi. Jako nejrozšířenější příklad vezměme větu: „Bylo to strašně krásné.“ Půjdeme-li do hloubky a zamyslíme-li se nad zněním této věty, zjistíme, že si protiřečí. Něco přece může být buďto strašné anebo krásné. Je to opět jen projev povrchnosti, s jakou se dnes používá mluvené slovo. Tím pak také vzniká mezi lidmi nedorozumění, povrchnost a následná nedůvěra. Ještě mnoho takového bychom našli v používání řeči v dnešní společnosti.

Pokud však zpomalíme tok své řeči a nejprve se zamyslíme nad tím, co chceme sdělit, budeme mít snahu vždy hledat ta nejvhodnější slova pro co nejpřesnější vystižení naší myšlenky. Tím se také můžeme stávat srozumitelnějšími, a přitom ještě můžeme přinášet ve své řeči harmonii, radost a posilu. Slova tedy vytváří nejen myšlenkové formy, ale přinášejí i určité vibrace a záření. Proto také jsou mnohé děti neklidné a agresivní, žijí-li v záchvěvech slovních projevů mnohých dnešních matek. Je zcela přirozené, že další a další generace přinášejí svým povrchním přístupem k mluvené řeči vzor pro své děti. Nemůžeme se tedy divit, že dnešní generace je opět o stupeň vulgárnější a drsnější ve své řeči, než byla generace předchozí. Jaké hovory slyšely tyto děti doma od svých rodičů, takové záření a formy je obklopovaly v jejich duševním rozvoji po celé jejich dětství.

 

Nemůžeme se tedy divit, že dnešní generace je opět o stupeň vulgárnější a drsnější ve své řeči, než byla generace předchozí...

 

Možnost změnit tento začarovaný kruh má právě a především žena, která je obdarovaná jemnějším cítěním, jež dokáže daleko citlivěji zachytávat všechny nepatrné záchvěvy nečistého myšlení. Ovšem, pokud chce usilovat k pravému ženství, které má tu schopnost ve svém čistém naladění přijímat posilu shůry a předávat ji celým svým bytím dále k občerstvení a zušlechtění všech lidských duchů.

Usilujme tedy ze všech svých sil o osvojení si ušlechtilého projevu řeči, která je prostá všech protimluv, všech hrubých projevů, a která plně respektuje druhé přikázání: Nevezmeš jména Božího nadarmo.

Nalaďme tedy své myšlenky v čistých tónech, abychom vždy dokázaly toto vše rozpoznávat. Dnešní společnost si již tak silně zakotvila ve svém mluveném projevu všechny tyto nešvary, že si mnozí vůbec neuvědomují, co mnohdy říkají. Rozpoznávejme tedy zcela jasně, kdy k nám přichází slovo hrubé či nedobře vystihující naši myšlenku, zachytávejme vždy zcela přesně ta slova, ve kterých lidé zkomolili nejsvětější pojem Bůh, Ježíš a vše, co s těmito pojmy souvisí.

I ve svém slovním projevu předávejme své vroucí čisté srdce, které je zde druhým pro radost a posilu. Vše se nám mnohonásobně bude vracet v nádherném znění tónů štěstí, které k nám pak budou moci přicházet shůry, protože se dokážeme tímto svým projevem naladit na jemnější a jemnější světlé nitky nad námi.

Z takových myšlenek a slov mohou vycházet jedině ty nejušlechtilejší a nejkrásnější činy, kterými můžeme zúrodnit tuto tolik poničenou Zemi.

- Martina Š.

- převzato ze stránek Český institut pro rozvoj a ochranu díla "VE SVĚTLE PRAVDY"

www.ao-institut.cz

Z takových myšlenek a slov mohou vycházet jedině ty nejušlechtilejší a nejkrásnější činy,...

 



www.bylinarstvi-maya.cz www.bylinky-maya.cz www.poradna-zdravi-zdarma.cz www.kartarka-maya.cz BYLINKY MAYA