EXISTUJE PRAVÁ LÁSKA?

Otázkou mezilidských vztahů se dnes zaobírá mnoho lidí, stále hledáme odpověď, jak harmonicky vycházet s našimi nejbližšími, jak řešit problémy a neshody bez konfliktů.

MUŽ ANEBO ŽENA?

Není náhodou, jestli se člověk narodí jako žena nebo muž. Tato inkarnace v mužském nebo ženském těle je výsledkem dávného prvotního rozhodnutí duchovního zárodku, kdy vstupoval za svým duchovním sebeuvědoměním a růstem do hmotných úrovní a přiklonil se buď k aktivnějšímu - mužskému - působení, anebo k pasivnějšímu - ženskému.

HLEDÁNÍ ŽIVOTNÍHO PARTNERA

První kroky mladého člověka při hledání životního partnera, kdy touží najít svou druhou polovičku, jsou velice důležité. Pokud v sobě žena pěstuje aktivní prvky působení, které se projeví např. dobrou organizační schopností, průrazností a schopností řešit situace vyžadující aktivní mužský přístup či má schopnost prosadit se v čistě mužských profesích, pravděpodobně si nevědomě vybere partnera, který bude zřejmě jemnějšího charakteru projevujícím se spíše ženským způsobem chování a přístupem k životu.

Pokud toužíme po opravdové harmonii, po vztahu, který by nám přinesl pravé doplnění, a hledáme v druhém člověku vlastnosti, které nám chybí, avšak zároveň hledáme někoho, kdo je s námi v určitém směru stejnorodý, například může jít o podmínky výchovy v dětství, úroveň vzdělání, pohled na život, životní hodnoty, chápání různých životních souvislostí stejným způsobem, máme předpoklad vytvořit manželství, které bude působit jako jednotný celek, se širokou působnotí, a bude pomáhat dvěma lidem vzájemně se podporovat v tom, co je u jednoho rozvinuté silněji a u druhého méně, a naopak.

PŘITAHUJEME SI K SOBĚ TAKOVÉ PARTNERY, JAK JSME SAMI NALADĚNÍ

Základem pro šťastný život v partnerství je ochota pracovat na sobě samém, zušlechťovat se k vnitřní harmonii a kráse, rozdávat radost a Lásku, toužit pomáhat druhým... Člověk s takovými myšlenkami se dostane do vnitřního naladění, ve kterém si najde úplně jiného partnera, než kdyby mu nezáleželo na rozvoji vlastní osobnosti a upřednostňoval by pouze konzumní způsob života, pozlátka a v partnerství by chtěl získat pouze výhody a pohodlí.

PRAVÁ LÁSKA NEMÁ NIC SPOLEČNÉHO S TĚLEM

Pravá Láska je citová, duševní. Znamená milovat "obsah" druhého, jeho vnitřek, jeho energii. V současné době je ale v celé společnosti v tomto směru obrovský problém, který nevede k poznávání lidského nitra, ale mylně a s přeceňováním propaguje důležitost lidského zevnějšku, "nádoby" - lidského těla. Partner vždy vycítí, když něco není v pořádku, když je milován pouze pro své tělo a ne kvůli tomu, jaký je. O to víc se potom snaží udržet svou nádobu - tělo - všemi možnými a nepřirozenými způsoby mladou. Tyto způsoby zkrášlování jsou však pouze dočasné, člověk stejně najde brzy na svém těle další a další chybu, a tímto upínáním se na fyzický zevnějšek v konečném důsledku naprosto zanedbává to nejdůležitější - rozvoj svých vnitřních vlastností, schopností, svých morálních hodnot. Sebehezčí nádoba takto může zůstat úplně prázdná.

HONBA ZA VĚČNÝM MLÁDÍM

Bohužel si dnes málokdo uvědomí, jak velkou moc mají média a žádný medializovaný jednotlivec se nezamyslí nad tím, co předává druhým, kteří se na něj dívají jako na nějakou "ikonu". Lidé jsou dnes schopni vynaložit spoustu peněz na nepřirozenou úpravu zevnějšku, dokáží si nechat voperovat do svého těla různé umělé implantáty a ještě se tím pyšnit a ukazovat se. To přináší ale člověku další a další nejistotu a pochybnost o sobě samém. Přitom je přirozené, že lidské tělo s přibývajícím věkem stárne. Dnes má mnoho lidi problém přijmout tento přirozený proces, přijmout role odpovídající věku a snaží se být "věčně mladí" za každou cenu, až někdy působí odstrašujícím dojmem.

Příroda nám ale neustále ukazuje, jak máme žít. Buk bude vždycky bukem, bříza zůstane břízou. A i když člověk změní svůj zevnějšek a snaží se navenek vypadat jako někdo jiný či jinak, neoklame tím ani sebe, ani druhé, a nezamaskuje své nitro.

Dnešní člověk už není schopný milovat bez touhy vlastnit. Nechce vytvářet společné vyzařování pro vzájemnou radost. Často chce pouze získat výhody a pohodlnější život sám pro sebe, aniž by on musel něco měnit.

JAK VYTVOŘIT KRÁSNÝ PARTNERSKÝ VZTAH?

Už v myšlenkách si můžeme začít vytvářet krásný vztah, protože právě myšlenkami si v životě vytváříme předobrazy o tom, co bychom si v životě přáli a čeho bychom chtěli dosáhnout. Pokud se dostatečně dlouho zaobíráme nějakou myšlenkou, začneme postupně o jejím obsahu hovořit, a nakonec se ji snažíme uskutečnit na základě vzájemných souvislostí: myšlenka - slovo - čin.

Pokud si žena přeje najít toho pravého "rytíře na bílém koni", musí pochopit a uvědomit si, že nejprve je třeba pracovat na sobě samé. Musí ze sebe vytvořit půvabnou, jemnou "princeznu" s ušlechtilými vlastnostmi, které její okolí povznesou. Jen tak si může přitáhnout ten pravý doplněk. V opačném případě, zvláště bude-li klást důraz jen na svůj zevnějšek a oblékat se v trendu dnešní doby "oblečená-neoblečená", může zažít ještě mnohá zklamání, aniž by pochopila, proč se to děje.

Podaří-li se nám v sobě rozvinout vnímání vnitřního hlasu, bude nám moci ukazovat pravou Lásku, která se projevuje tím, že v člověku procitnou pravé, vznešené ideály. Ten, kdo opravdu miluje, už nemysllí jenom na sebe, ale touží druhému darovat to nejlepší. Chtěl by mu doslova "snést modré z nebe", nosit ho na rukách. Spolu s tím v něm procitne ta nejněžnější ohleduplnost. A protože druhého miluje, dokáže z Lásky k němu zbavit se všech svých chyb jen proto, aby druhého nezranil. Kdo tohle nedokáže, ve skutečnosti nemiluje...

Manželství má být tou pravou vzájemnou pomocí na cestě ke Světle. A jestliže se potom do takového manželství narodí děti, mohou přinést rodině jen požehnání... O tom, jak ušlechtilá Duše bude přitáhnuta do tělíčka budoucího děťátka, rozhoduje především žena-matka, která lidskou Duši přivází na Svět, podle toho, kam se v období těhotenství a očekávání přírůstku ve svých myšlenkách a citovém životě napojovala. Je proto nesmírně důležité, po čem těhotná žena touží, co cítí, na co myslí, ale také s kým se setkává. Jen tam, kde byl příchod děťátka spojený s čistou, ušlechtilou Láskou dvou partnerů, můžeme vskutku hovořit o "neposkvrněném početí".

Každý člověk je individualita. Ve vztazích si má každý ponechat svoji vlastní osobnost i svobodnou vůli, ale zároveň by se měl s druhými lidmi naučit souznít jako barvy duhy, které se navzájem prolínají. Každý z nás ví, jak dokáže být duha nádherná. Díváme se na ni tak rádi, a přitom nás ani nenapadne, že podobnou harmonii můžeme vytvářet i my s druhými lidmi. Bohužel, často se nedokážeme vzájemně tolerovat, snášet a podporovat tak, aby každý z nás přispěl svou jedinečností k dokonalosti celku.

Když v životě něco pokazíme nebo se nám rozpadne vztah, vždycky máme možnost začít znovu. I když to potom můžeme vypadat těžší, protože jsme poznamenaní bolestí z minulosti, křivdami a nedůvěrou, neschopností odpustit a opět důvěřovat, věřit, vždy máme naději a příležitost využít vnitřní sílu k přežití, poučit se z chyb a vydat se změnou k lepším zítřkům.

Pokud partner prožívá těžké chvíle, můžeme mu pomoci vroucí modlitbou, která je živá a vytryskne z hloubky našeho citu.

Zdroj: časopis Pre-Slovensko

přeložila a doplnila: ANDREA MAYA



www.bylinarstvi-maya.cz www.bylinky-maya.cz www.poradna-zdravi-zdarma.cz www.kartarka-maya.cz BYLINKY MAYA